Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Velenka vískou jest v okrese nymburském, kraji středočeském, v zemi české, v oblasti, jež odedávna zoveme Polabím. LP 1733, mistr stavební Jakub Schödl zahajuje zde stavbu kosteléčka, dle plánů slovutného Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Již 29. září roku následného byla tato slavnostně vysvěcena poděbradským vikářem Antoniem Mollinarim. Naši předkové se s tím moc nebabrali. Kilián Ignác Dientzenhofer osobou jest všeobecně známou. Kilián Ignác Dientzenhofer považován je za nejlepšího českého pozdně barokního architekta. Je to poněkud zkaleno tím, že to byl Němec. Ale jen rodem. V 18. století se to ani tak nebralo. Většina lidí žvanila česky i šprechtila po německy. Vzdělanci latinsky. Náckové ještě nebyli vynalezeni.
Kostel sv. Petra v okovech stojí na mírném návrší. Návrší je relativní pojem. V Polabí ho, hold, chápou trochu jinak. Kostel sv. Petra v okovech je poctivě zabarikádovaný. Jak je to od konce 20. století zvykem. Zajímavé jest pratrocinium. Kostelů takto zasvěcených u nás mnoho nenajdeme. Jeden na Moravě a, krom velenského, další dva v Čechách. Uctívání okovů Petra Apoštola datuje se do doby dávné, kdy v Římě uvězněný tehdá papež Alexandr, doporučil jejich líbání princezně císařké, coby terapii vedoucí k odstranění volete na hrdle. Vole zmizelo. Tak praví legenda...
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2019
  • 18 zobrazení
  • 0
  • 00
Lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum) je jednou z osmi lněnek pobývajících na území ČR. Všech osm druhů našich lněnek pyšní se jakýms stupněm ohrožení. Lněnka bezlistenná ohrožena je kriticky. Roste na pouhých dvou místech. Početná populace v NPP Slatinná louka u Velenky a množstvím slabá, však perspektivní v Běštíně nedaleko Hostomic na Berounsku. Lněnka bezlistenná je malé, drobné, snadno přehlédnutelné nic. Malá, drobná, snadno přehlédnutelná nic nepřitahují pozornost veřejnosti laické ni učené. Statě poučné, rodem Thesium se zabývající, spočítá na prstech i méně zručný majitel cirkulárky. Malé, drobné, snadno přehlédnutelné nic je snadno přehlédnutelné. Běštín u Hostomic budiž toho příkladem. Lokalita téměř v centru obce, necelých 200 metrů od místa, kde rychtář s konšelstvem svý zasedá. Slavnostně objevena v roce 2009. Malé, drobné, snadno přehlédnutelné kytí není nikterak atraktivní. Míst obývaných lněnkou bezlistennou může býti ve skutečnosti mnohonásobně více. Snad stačilo by jen více pod nohy se koukati...
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 2.5.2019
  • 26 zobrazení
  • 2
  • 99
2 komentáře
  • 30.4.2019
  • 23 zobrazení
  • 1
  • 22
Dle Památkového katalogu NPÚ železniční depo Hostivice jest: „Drobný, ale pozoruhodný příklad drážní architektury společnosti Buštěhradské dráhy. Objekt byl vystavěn kolem roku 1872 v souvislosti s budováním trati č. 122 Praha Smíchov - Hostivice, která vznikala v letech 1868 - 1872. V rámci stavby této trati byla při železniční stanici Hostivice přeložena a znovu napojena starší trasa dráhy z Prahy Dejvic, která navazovala ještě na tradici tzv. Lánské koněspřežky. Hostivické železniční depo si jako celek zachovalo autentickou podobu, dílčí stavební úpravy prodělalo v 1. polovině 20. století, pozdější drobné adaptace měly spíše jednoduchou užitkovou povahu (vrata haly, nová vrstva omítek).“ Citováno ze zmíněného Památkového katalogu. Katalogové číslo 1999998838.
Dle Klubu historické techniky Praha místem ideálním pro vybudování dopravního muzea a zázemí pro provoz vlaků nostalgických.
Dle SŽDC barákem na odstřel. Demolice má býti zahájena do konce dubna 2019. Zatím ještě stojí...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.4.2019
  • 38 zobrazení
  • 1
  • 22
Hřbitov Ústavu pro choromyslné v Praze-Bohnicích je místem tajemným. Mnoho o něm nevíme. Místa, o nichž toho mnoho víme, nejsou tajemnými. Místa, o nichž toho mnoho nevíme, stávají se rejdišti záhadologů. Hřbitov bláznů má býti pln energie negativní, na němž nedoporučuje se setrvávati déle než deset minut. Slabší povahy omdlévají do osmnácti sekund. Ve skutečnosti hřbitov tento je místem klidným, poněkud melancholickým, balsámem na nervy pocuchané. Má zde odpočívati údajný vrah Otýlie Vranské, atentátník Gavrilo Princip a jen otázkou času, kdy zde pohřbí i Alžbětu Bathory. Šíří se zde zvuky hrůzostrašné, nehmotné stíny se zde míhají, všude plno krkavců (kos černý), sta ba tisíce tajemných brouků hrobaříků (ruměnice pospolná). Záhadně zde mizí signál telefonní, hodinky se zastavují, baterie vybíjejí. Scházejí se zde podivíni, narkomani a jiná prapodivná společnost. Čtouc moudra záhadologická, nemožno zbaviti se myšlenky hříšné. Celé město pražské jest jedním obrovským hřbitovem bláznů. S výjimkou cca 25.000m2, ležících nedaleko budov Ústavu pro choromyslné...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.4.2019
  • 22 zobrazení
  • 1
  • 11
7 komentářů
  • 14.4.2015
  • 27 zobrazení
  • 2
  • 77
2 komentáře
  • 10.4.2019
  • 20 zobrazení
  • 2
  • 22
13 komentářů
  • 19.3.2019
  • 29 zobrazení
  • 4
  • 1313
Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis subsp. grandis) jest nejběžnějším zástupcem rodu svého ve staroslavném markrabství. Koniklec velkokvětý pravý zde vskutku není zas tak velkou vzácností. Populace jeho ohroženy mohly by býti snad jen ošklivým zákeřným teroristickým herbicidním útokem. Koniklec velkokvětý pravý se do hor valaškých moc nehrne. Nejde-li hora k Mohamendovi, musí tento k ní. Nejdostupnější velkou lokalitou jest PP U Strejčkova lomu v katastru obce Krčmaň. Dofuní-li přírodozpytec do Strejčkova lomu předčasně, nemusí zoufati. Ocitá se v jedné z nejvýznamnější moravských lokalit paleontologických. Na polích okolních možno nasbírati pár metráků navětralých vápenců plných amfipor (zejména Amphipora ramosa), tytéž pak objeviti možno v lomu samotném, spolu s korály jakýmis, ramenonožci, lilijicemi, občas plži či lasturnatky. Trilobity zde objevil snad jen prof. Chlupáč. Neb paleontologie moravská od časů jeho jest vědou poněkud opomíjenou, překvapení vyloučena nejsou...
A, milí brunďové, dle informací agentů v terénu jihomaravském, výše zmiňované koniklece již kvetou!
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 11.3.2014
  • 51 zobrazení
  • 4
  • 1818
4 komentáře
  • 10.3.2015
  • 25 zobrazení
  • 2
  • 44
Skalní útvar Medůvka zná na Valašsku každý. Na Medůvce medí si výletníci, trampíci, horolezečtí elévové a jiné prapodivné existence. Nedaleko, směrem východním, může milec šutrů všelikerých navštíviti vrchol stejnojmenného kopce. Tam si nemedí nikdo. Vrchol Medůvky jest záhodno navštíviti v době klidu vegetačního. Ostružiník je rostlinou s plody chutnými, obecně hojně rozšířenou, některé ostružiníky jsou poměrně vzácné, však všechny bez výjimky velmi přítulné. Vrchol Medůvky je tvořen pískovci a slepenci. Na Valašsku zas tak velký výběr hornin nemáme. Konkrétně pískovci a slepenci rusavských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurského flyše. Tomu rozumí každý. Kdo by se chtěl dozvěděti více, nechť navštíví: http://lokality.geology.cz/1064. Kdo by chtěl místečko toto navštíviti, nechť pohlédne na mapu. Kdo by chtěl mrmlati nad fotkami, nechť pohlédne z jakého jsou roku:-)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 6.3.2015
  • 24 zobrazení
  • 0
  • 44
6 komentářů
  • 24.2.2014
  • 23 zobrazení
  • 2
  • 66
3 komentáře
  • 22.2.2018
  • 27 zobrazení
  • 0
  • 33
6 komentářů
  • 30.7.2017
  • 26 zobrazení
  • 0
  • 66
  • 30.7.2016
  • 25 zobrazení
  • 0
  • 00
5 komentářů
  • červenec 2016
  • 47 zobrazení
  • 1
  • 55
11 komentářů
  • 21.7.2016
  • 33 zobrazení
  • 0
  • 1111

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

2. října 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama