Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

U jezera Máchova v okrese českolipském malebné městečko Hirschberg dnes Doksy zvané leží. Turista zvídavý, jež nabažil se rochnění ve vodách zdejších, nejednu pamětihodnost nalézti zde může. Zámek zdejší – pravý to skvost severočeské architektury barokní, kostel sv. Bartoloměje za tímto nikterak nezaostávající s unikátní soškou Černé Madony, sloup Mariánský – skvostné dílo vrcholného baroka a Muzeum Čtyřlístku. V malebném městečku Hirschberg dnes Doksy zvaném, ve vísce Wobern, dnes místní části Obora, u rybníka Mariánského, LP 2001 objeven byl nový hybrid pro květenu českou Dactylorhiza ×carnea, kříženec to prstnatce pleťového pozdního (Dactylorhiza incarnata subsp. serotina) a prstnatce plamatého pravého (Dactylorhiza maculata subsp. maculata). LP 2018 nalezen byl tento o 7,5 km dále směrem severozápadním na Jestřebských slatích. 7,5 km není vzálenost, kterouž by nedokázalo pidiaturní semínko prstnatce, v touze po nalezení půdy k růstu vhodné, za ideálních podmínek překonat. Druhy rodičovské, ostatně, možno patrně pohromadě nalézti i na místech bližších. Vzniká rostlinka celkového habitu typicky pleťového, s listy neskvrnitýmy, lodyhou dutou, rovnoměrně olistěnou, výraznými listeny, však květy typicky plamatými. Otázkou jest, jedná-li se vskutku o Dactylorhiza ×carnea či jednu z mnoha genetických šíleností Jestřebských slatin. Snímky, žel, neprůkazné, nepopisné, vzniknuvší při úprku na bus poslední pouze pro připomnenutí ve víře pevné, že ve dnech následných lepší zhotoveny budou. Víra hory přenáší, však Tommyho do Jestřebí nikoli. V roce 2019 nenalezen. Snad v tom následném...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 21.6.2018
  • 21 zobrazení
  • 3
  • 33
Z Jestřebských slatin tradičně udávány jsou tři kříženci našich prstnatcců. Dactylorhiza ×jestrebiensis (někdy též jestrebinensis psáno) coby kříženec prstnatce českého (Dactylorhiza bohemica) a prstnatce májového pravého (Dactylorhiza majalis subsp. majalis). Dactylorhiza ×vermeuleniana vzniklý spojením opět prstnatce májového s prstnatcem plamatým pravým (Dactylorhiza maculata subsp. maculata). A nakonec Dactylorhiza ×prochazkana v němž mísí se geny prstnatce plamatého s českým. Prstnatec jestřebský zní logicky. Je-liž samotný prstnatec český původu hybrydogenního na jehož vzniku patrně podílel se mj. i taťka májový, je pravděpodobné, že k dalším, poněkud incestním, stykům docházeti bude. Prstnatec Vermeulenův též nezpůsobuje nám na čele vrásky. Rodičové jeho se vskutku kříží na potkání. Jen mi, prosím, milí a drazí Brundibáři vysvětlete, KDE zde vlastně roste prstnatec májový? Pokud se zde přec jen jakás malá, nicotná a skrytá populace nachází, kdy as odkvétá a jaká jest reálná možnost vzájemného křížení? Dle mínky mé skromné, je možné, že se zde jacís bastardíci tito objeví. V případě prstnatce jestřebského však jedná se o možnost spíše teoretickou, v případě Vermeulenova je pravděpodobnost poněkud vyšší. Většinu kytí prapodivných možno spíše připsati obrovské morfologické variabilitě prstnatce plamatého, nekonečné morfologické variabilitě Dactylorhiza ×prochazkana, neustálému obcování v rámci milostného trojúhelníku plamatý×Procházka×český, snad případně s jakous genovou vložkou, jíž zde zanechaly dávné generace majalisů...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 24.6.2019
  • 23 zobrazení
  • 1
  • 22
Zatímco kriticky ohrožený prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata subsp. maculata) v Jestřebských slatích jeví se vcelku neohroženě, druhý z prstantců velevzácných, prstnatec český (Dactylorhiza bohemica) spíše coby kytí vymírající. Příčinou jest sucho a hybridizace. Prstnatec český, sám hybrydogenního původu, jeví velkou ochotu ke genetickým eperimentům. Sucho let předešlých svědčí mu očividně méně než bratránku plamatému. Dík suchu let předešlých vykvétá prstnatců českých méně a méně. Méně a méně prstnatců českých je sterilních. Kol dlí jich v zemi ví jen bohyně Flóra převeliká. Na lukách pod vrchem Konvalinkovým by se hmyzáček křidélky cos natřepotal chtíc zabránit rasovému míšení. V rybníce Baronském situace poněkud lepší jeví se. Čistý prstnatec plamatý zde v roce tomto snad ni nerostl. Však prstnatce Procházkovy začínají co do počtu ty české dohánět, ba předhánět....
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červnu
  • 20 zobrazení
  • 2
  • 11
Prstnatec plamatý pravý (Dactylorhiza maculata subsp. maculata) je rostlinou kriticky ohroženou. Při vstupu do Jestřebských slatí, jeví se tento fakt jako jeden z mnoha veselých botanických šprýmů.
Prstnatec plamatý pravý jest jedním ze třech poddruhů prstantce plamatého, jež možno v ČR objeviti. A jediný zástupce český. Bydlí zejména v oblasti kol Doks. Jakés lokality zmiňovány jsou v horách Krušných. Zbylé dva naleznem na Moravě. Prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica) zejména v Beskydech Rožnovských cos poté i v Bílých Karpatech. Prstnatec bez jména českého, jehož učeně zoveme Dactylorhiza maculata subsp. averyanovii pak (prozatím) na dvou pidilokalitkách u Rejvízu v Jeseníkách.
Prstnatec plamatý pravý je druhem relativně nezaměnitelným. Botanik-elév může zmýliti si jej pouze s prstnatcem Fuchsovým pravým (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii). Zatímco prstnatec Fuchsův má pysk hluboce trojlaločný s výrazným prostředním úkrojkem, prstnatec plamatý pak tento mělce trojlaločný s prostředním úkrojkem malým až titěrným. Rozdíly jakés uváděny jsou i v listech. As nejvýznamnějším jest ten, že zatímco fuchsák spodní listy na vrcholu má zaokrouhlené, prstnatec plamatý pak výrazně špičaté. Dlužno podotknouti, že morfologická variabilita obou druhů je obrovská...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v červnu
  • 31 zobrazení
  • 3
  • 11
NPP Jestřebské slatiny pravým rájem botanickým jsou. Rostinstvo pravzácné, čarokrásné i roztodivné zde nalézti možno v míře nevídané. Botanik, jež pociťovati začíná, že z ušních boltcků lístky okvětní začínají mu vyrážeti, prohlédnouti si může pozůstatky hradu středověkého na Konvalinkovém vrchu či toho jež ve vísce jež slove Jestřebí se nachází. Nedaleko též řady ŘOPíků prvorepublikovích možno prozkoumati a taktéž v blízkosti Máchovo jezero leží. Máchovo jezero jest místem přímo kouzelným. Po parném dni červnovém možno zde v chladné vodě osvěžiti se, prach a pot z těla smýti, nohy ucaprtané na chvíli natáhnouti a, v neposlední řade, před výpravou samotnou ženu svou odložiti. Žena důvtipná záhy pochopí, že botanik k Mácháči nejezdí, coby slušný člověk, sluniti se a vodním radovánkám oddávat, však za šťovíky jakýmis blonckati se, leč žena vskutku moudrá záhy usoudí, že lépe je jí ležkati zde nežli u kačáku na návsi. Místo toto jest významnou oblastí rekreační se znamenitým dopravním spojením. Nemůže-li se botanik v busu jež do Prahy směřuje zbaviti dojmu vtíravého, že cos mu chybí, vklidu vystoupí, dalšího spoje vyčká a drahou svou na břehu jezera Máchova vyzvedne. Nepřizná-li se botanik k roztržitosti své a prohlásí, že zbloudil a ztracen byl v kraji cizím, lání sic jakés vyslechne si, však nakonec, tváří-li se řádně zkourmouceně i jakýs pišingr k útěše své dostane. I, při příležitosti nejbližší, je mu opětovná návštěva kraje Máchova navržena...
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • červen 2018
  • 24 zobrazení
  • 2
  • 77
U veřejnosti široké netěší se bělásci příliš velké oblibě. Bělásek není paví očko. Bělásek žere zelí. Hovořit s veřejností širokou o stravovacích návycích motýlů našich jeví se coby velmi pošetilá zábava. Stejně nakonec skončíme u košťálů. Bělásek ovocný (Aporia crataegi) kdys v dobách dávných byl u nás motýlem hojným a všeobecně rozšířeným. Od poloviny 20. století na ústupu. V 90. letech ustoupil dokonale. 21. století je dobou velkých změn. Bělásek ovocný počíná se vraceti do Čech. Hordy ilegálních imigrantů překračují hranice s BRD, chystajíc se zlikvidovat naše stromy ovocné a ohroziti výrobu vína jablečného. Míní žurnalista. V současné době druh tento v zemi Moravanů stále jest stále nezvěstný. V Čechách relativně hojný, jemuž vymření opětovné nehrozí. Relativně hojný je relativní pojem. Býti v jednom z epicenter rozšíření a spatřiti dva exempláře, toť vskutku není mnoho. Snad bude to mým zrakem bystrým, snad tím, že jaks speciálně po těchto dosud nepátral jsem...
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 18.6.2018
  • 20 zobrazení
  • 2
  • 55
4 komentáře
  • jaro
  • 13 zobrazení
  • 1
  • 44
Alanya jest malým přímořským letoviskem na Turecké Rivieře. Oddychu chtiví turisté na pláže vyrážejí, svršky své odhazují a jmou se oddávati hromadné perspiraci. Turisté, jež dostatek záření kosmického na svá těla nalapají, v hotelu písek velejemný z tělesných otvorů svých vyšťourají a vrhají se příti s trhovci místními nesčetnými o cenách nabízených produktů. Turisté nákupním vírem znavení, zpět do hotelu se vrací, tašky plné tovaru cizokrajného odkládají i přístavu za dalšími zážitky běží. Turisté jež do přístavu vkročí, ústa v údivu otvírají, neb flotila zdejší výletní doknalou syntézu Disneylandu s Piráty z Karibiku tvoří. Turista nerozumný ba zvrácený, jež blaho moderní rekreace odmítá, jež netuší proč letěti měly by sta a sta kilometrů by na pláži coby špekáčen na roštu griloval se, proč zavazadla svá měl by plnit předměty rozličnými a zbytečnými, proč měl by s hordou spratků rozverných na mořské žvýkačce plouti, turista tento na hrad zamíří. Turista vnímavý, po poznání bažící, jež do areálu hradního vstoupí, s hrůzou i potěšením zjišťuje, že zřícenina tato neobyčejně rozsáhlá jest, příliš nezničená vlasteneckým nadšením ni památkovou péčí, plány své přehodnocuje a ještě v den odletu poslední části maleb nástěnných vyhledává. Dva týdny příliš krátkou dobou se mu jeví na byť jen zevruvnou prohlídku hradu Alanya...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • jaro
  • 33 zobrazení
  • 1
  • 33
Dle Checklistu Danihelkova dlí v ČR na 40 nejrůznějších jetelů. Silně ohrožený jetel kaštanový (Trifolium spadiceum) jsme již kdys šmírovali. Jetel žíhaný (Trifolium striatum) je ohrožen dokonce kriticky. Kdo by to do té pícniny řekl. Spolu s ním za kriticky ohrožený považujeme jetel malokvětý (Trifolium retusum). Ten nalezneme výlučně na nejjižnější jižní Moravě. A jetel otevřený (Trifolium patens). Jetelíček otevřený je dítkem problémovým. Poslední zmínka seriózní je z roku 1966. Otázkou jest, zdali je relativně hojný však přehlížený, kterak mínil Hendrych Radovan v článku Remark on the Species Trifolium Patens v časopise Preslia v daném roce publikovaném, či zdali tento stal se kytím vyhynulým.
Jetel žíhaný v Praze možno spatřiti na dvou lokalitách. PP Vizerka. PP Vizerka pravděpodobně zřízena byla za účelem studia sukcesních procesů. Netouží-li botanik po hrdinském skonu na poli cti a slávy v boji s ostružiníkem, nechť leze jinam. Možností druhou je PP Baba. Na území vlastního ZCHÚ jej hledati budeme marně. Ač plán péče tvrdí opak. Relativně početnou populaci jetel žíhaného naleznemež po levé straně komunikace nezpevněné, začínající ihned za Pensionem Paťanka a vedoucí ke zdejší vinici. Jetel žíhaný je poťouchlé stvoření. Ať botanický dobrodruh z četných ran krvácející po soubojích s florou náletovou či lenoch nechající se dovézt prakticky až k lokalitě jeho tramvají, oba nacházejí jej pravidelně beznadějně odkvetlý. Aspoň se v příštím roce nebudeme nudit. Napočtvrté všeho dobrého;-)
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 12.6.2019
  • 26 zobrazení
  • 3
  • 88
Velenka vískou jest v okrese nymburském, kraji středočeském, v zemi české, v oblasti, jež odedávna zoveme Polabím. LP 1733, mistr stavební Jakub Schödl zahajuje zde stavbu kosteléčka, dle plánů slovutného Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Již 29. září roku následného byla tato slavnostně vysvěcena poděbradským vikářem Antoniem Mollinarim. Naši předkové se s tím moc nebabrali. Kilián Ignác Dientzenhofer osobou jest všeobecně známou. Kilián Ignác Dientzenhofer považován je za nejlepšího českého pozdně barokního architekta. Je to poněkud zkaleno tím, že to byl Němec. Ale jen rodem. V 18. století se to ani tak nebralo. Většina lidí žvanila česky i šprechtila po německy. Vzdělanci latinsky. Náckové ještě nebyli vynalezeni.
Kostel sv. Petra v okovech stojí na mírném návrší. Návrší je relativní pojem. V Polabí ho, hold, chápou trochu jinak. Kostel sv. Petra v okovech je poctivě zabarikádovaný. Jak je to od konce 20. století zvykem. Zajímavé jest pratrocinium. Kostelů takto zasvěcených u nás mnoho nenajdeme. Jeden na Moravě a, krom velenského, další dva v Čechách. Uctívání okovů Petra Apoštola datuje se do doby dávné, kdy v Římě uvězněný tehdá papež Alexandr, doporučil jejich líbání princezně císařké, coby terapii vedoucí k odstranění volete na hrdle. Vole zmizelo. Tak praví legenda...
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2019
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
Lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum) je jednou z osmi lněnek pobývajících na území ČR. Všech osm druhů našich lněnek pyšní se jakýms stupněm ohrožení. Lněnka bezlistenná ohrožena je kriticky. Roste na pouhých dvou místech. Početná populace v NPP Slatinná louka u Velenky a množstvím slabá, však perspektivní v Běštíně nedaleko Hostomic na Berounsku. Lněnka bezlistenná je malé, drobné, snadno přehlédnutelné nic. Malá, drobná, snadno přehlédnutelná nic nepřitahují pozornost veřejnosti laické ni učené. Statě poučné, rodem Thesium se zabývající, spočítá na prstech i méně zručný majitel cirkulárky. Malé, drobné, snadno přehlédnutelné nic je snadno přehlédnutelné. Běštín u Hostomic budiž toho příkladem. Lokalita téměř v centru obce, necelých 200 metrů od místa, kde rychtář s konšelstvem svý zasedá. Slavnostně objevena v roce 2009. Malé, drobné, snadno přehlédnutelné kytí není nikterak atraktivní. Míst obývaných lněnkou bezlistennou může býti ve skutečnosti mnohonásobně více. Snad stačilo by jen více pod nohy se koukati...
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 2.5.2019
  • 37 zobrazení
  • 4
  • 99
NPP Barrandovské skály je nejstarším zvláště chráněným územím vyhlášeným k ochraně jevů geologických nejen v ČR, ale též v celé Evropě. Za účelem tímto byla již LP 1884 předána k užívání Národnímu museu. Nyní muzeu. To nám ten jazyk pěkně degraduje. Co vybaví se nám, zaslechneme-li jméno Barrande? Zaslechneme-li jméno Barrande, vybaví se nám trilobit. Trilobity na skalách Barrandových budeme hledat marně. Jakés možno objeviti v lomu u bývalého koupaliště. Teoreticky. Sběr vzorků ouředně povolen jest jen v graptolitových břidlicích u Vyskočilky. Sběru vzorků ouředně nepovolenému nebrání ni tak nařízení AOPK, ni biřici zdejší. Sběru vzourků ouředně nepovolenému brání trnovník akát, štědřenec odvislý a jiné roztomilé náletové dřeviny. Náletové dřeviny brání nejen sběrů vzorků ouředně nepovolenému, ale též pohledu odbornému na velezajímavé odkryté geologické profily i laickému na romanická zákoutí strmých skal a lomů. Akát znám je svou schopností obohacovat půdu o dusík. Půda obohacená o dusík prostředím znamenitým jest pro bez, vlaštovičník a kopřivu. Kopřiva dvoudomá zvící pivota NBA není zde nikterak výjimečná. NPP Barrandovké skály záhodno je navštíviti v době vegetačního klidu...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.4.2019
  • 26 zobrazení
  • 2
  • 22
Dle Památkového katalogu NPÚ železniční depo Hostivice jest: „Drobný, ale pozoruhodný příklad drážní architektury společnosti Buštěhradské dráhy. Objekt byl vystavěn kolem roku 1872 v souvislosti s budováním trati č. 122 Praha Smíchov - Hostivice, která vznikala v letech 1868 - 1872. V rámci stavby této trati byla při železniční stanici Hostivice přeložena a znovu napojena starší trasa dráhy z Prahy Dejvic, která navazovala ještě na tradici tzv. Lánské koněspřežky. Hostivické železniční depo si jako celek zachovalo autentickou podobu, dílčí stavební úpravy prodělalo v 1. polovině 20. století, pozdější drobné adaptace měly spíše jednoduchou užitkovou povahu (vrata haly, nová vrstva omítek).“ Citováno ze zmíněného Památkového katalogu. Katalogové číslo 1999998838.
Dle Klubu historické techniky Praha místem ideálním pro vybudování dopravního muzea a zázemí pro provoz vlaků nostalgických.
Dle SŽDC barákem na odstřel. Demolice má býti zahájena do konce dubna 2019. Zatím ještě stojí...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.4.2019
  • 54 zobrazení
  • 1
  • 22
Hřbitov Ústavu pro choromyslné v Praze-Bohnicích je místem tajemným. Mnoho o něm nevíme. Místa, o nichž toho mnoho víme, nejsou tajemnými. Místa, o nichž toho mnoho nevíme, stávají se rejdišti záhadologů. Hřbitov bláznů má býti pln energie negativní, na němž nedoporučuje se setrvávati déle než deset minut. Slabší povahy omdlévají do osmnácti sekund. Ve skutečnosti hřbitov tento je místem klidným, poněkud melancholickým, balsámem na nervy pocuchané. Má zde odpočívati údajný vrah Otýlie Vranské, atentátník Gavrilo Princip a jen otázkou času, kdy zde pohřbí i Alžbětu Bathory. Šíří se zde zvuky hrůzostrašné, nehmotné stíny se zde míhají, všude plno krkavců (kos černý), sta ba tisíce tajemných brouků hrobaříků (ruměnice pospolná). Záhadně zde mizí signál telefonní, hodinky se zastavují, baterie vybíjejí. Scházejí se zde podivíni, narkomani a jiná prapodivná společnost. Čtouc moudra záhadologická, nemožno zbaviti se myšlenky hříšné. Celé město pražské jest jedním obrovským hřbitovem bláznů. S výjimkou cca 25.000m2, ležících nedaleko budov Ústavu pro choromyslné...
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.4.2019
  • 28 zobrazení
  • 1
  • 11
7 komentářů
  • 14.4.2015
  • 30 zobrazení
  • 2
  • 77
2 komentáře
  • 10.4.2019
  • 27 zobrazení
  • 2
  • 22
13 komentářů
  • 19.3.2019
  • 38 zobrazení
  • 4
  • 1313

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

2. října 2010

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama