Název

Zámecký park Lysá nad Labem II. - Apollon, Venuše a cos z dílny Platzerovy

Popis

Výzdoba zámeckého parku v Lysé nad Labem tvoří jeden z nejpozoruhodnějších a nejucelenějších sochařských souborů českého baroka. Tvoří-li výzdoba zámeckého parku v Lysé nad Labem jeden z nejpozoruhodnějších a nejucelenějších sochařských souborů českého baroka, je třeba věnovati se této postupně. Začněmež dvěmi skupinami soch, jež z jinak poměrně jednotného souboru vybočují. Ponejprv Apollon a Venuše.
U Apolla a Venuše na první pohled patrno jest poněkud klasicizující pojetí, snad jedná se o pozůstatek jakés starší, as nedokončené výzdoby parku. Autorem je nám neznámý sochař z epochy předbraunovské. A neb hrabě Sporck značný vkus vykazoval a jeho ruka při výběru kumštýřů vždy šťastná byla, ni v tomto případě nezvolil si žádného moulu. Inspirací pro Venuši z Lysé jest přeslavná Venuše Kapitolská. Vzor pro Apollona nachází Kateřina Adamcová v soše Meleagra, kterouž možno ve vatikánském muzeu Pio Clementino spatřiti. Což posouditi nemohu. Na Meleagra vatikánského si nevzpomínám, osvěžit si paměť nebylo mi umožněno. Jsou-li předobrazy soch našich díla antická, značí to, že autor musel do Říma věčného alepoň jednou zavítati. Venuše ostatně jest mým nejoblíbenějším dílem souboru zámeckého. Jemně modelovaná, mírně naznačený pohyb, zcela přirozená, až „rokokově“ hravá, škádlící se s malým nezvedeným Amorkem. A, koneckonců, je to ženská. Nic proti Neptunovi, však na můj vkus má příliš dlouhý vous.
A tím dostávámež se k druhé části dnes prezentované. Sochy dalších bohů antických, tentokráte dílnou Františka Ignáce Platzera. Tyto opět se zbytkem plastik zdejších nikterak nesouvisí. Vytvořeny byly až o čtvrtstoletí později, za panování Jana Františka Kristiána hraběte Swéerts-Sporcka. O Platzerově narození, životě, díle úmrtí, pochování na Malostranském hřbitově a následném zašantročení, napsáno bylo již dosti...

Nastavení