Název

Dactylorhiza ×prochazkana (D. bohemica × D. maculata subsp. maculata) NPP Jestřebské slatiny 2019-06-24

Popis

Z Jestřebských slatin tradičně udávány jsou tři kříženci našich prstnatcců. Dactylorhiza ×jestrebiensis (někdy též jestrebinensis psáno) coby kříženec prstnatce českého (Dactylorhiza bohemica) a prstnatce májového pravého (Dactylorhiza majalis subsp. majalis). Dactylorhiza ×vermeuleniana vzniklý spojením opět prstnatce májového s prstnatcem plamatým pravým (Dactylorhiza maculata subsp. maculata). A nakonec Dactylorhiza ×prochazkana v němž mísí se geny prstnatce plamatého s českým. Prstnatec jestřebský zní logicky. Je-liž samotný prstnatec český původu hybrydogenního na jehož vzniku patrně podílel se mj. i taťka májový, je pravděpodobné, že k dalším, poněkud incestním, stykům docházeti bude. Prstnatec Vermeulenův též nezpůsobuje nám na čele vrásky. Rodičové jeho se vskutku kříží na potkání. Jen mi, prosím, milí a drazí Brundibáři vysvětlete, KDE zde vlastně roste prstnatec májový? Pokud se zde přec jen jakás malá, nicotná a skrytá populace nachází, kdy as odkvétá a jaká jest reálná možnost vzájemného křížení? Dle mínky mé skromné, je možné, že se zde jacís bastardíci tito objeví. V případě prstnatce jestřebského však jedná se o možnost spíše teoretickou, v případě Vermeulenova je pravděpodobnost poněkud vyšší. Většinu kytí prapodivných možno spíše připsati obrovské morfologické variabilitě prstnatce plamatého, nekonečné morfologické variabilitě Dactylorhiza ×prochazkana, neustálému obcování v rámci milostného trojúhelníku plamatý×Procházka×český, snad případně s jakous genovou vložkou, jíž zde zanechaly dávné generace majalisů...

Nastavení